Stromy

Javor mléč (Acer platanoides)

Javor mléč je významná užitková dřevina. Jeho dřevo se často používá při výrobě nábytku, dýh a pro soustružení. Ze snadno leštitelného dřeva se vyrábí i hodnotné hudební nástroje. Protože je mléč relativně odolný vůči kouři a průmyslovým zplodinám, na mnoha místech se vysazuje jako městská zeleň.

Kde ho potkáme a v jakém prostředí roste

Roste ve smíšených a lužních lesích, od rovin a nížin až do středních vysočin (přibližně do 1100 m n. m.). Často bývá vysazován v parcích nebo podél silnic.

Jak strom rozpoznat a jak vypadá

Strom s košatou, kulovitou až oválnou korunou dosahuje výšky 20 až 30 m. Má podélně rozpraskanou borku. Vstřícné 5–7laločné listy mají ostře špičaté laloky, špičaté zuby a tupé zářezy; jejich řapíky při přelomení roní bílou mléčnou šťávu. Žlutozelené květy ve vzpřímených okolících se objevují v dubnu až květnu ještě před rašením listů. Plody jsou dvojnažky s téměř rovnoběžně roztaženými křídly svírajícími tupý úhel.

Co je na něm fascinující a k čemu slouží

Lidé si z jeho rozdělených plodů v dětství rádi dělají „nosy“. Křídla dvojnažky zajišťují při pádu vývrtkovitý pohyb (až 16 otoček za vteřinu), což víru umožní semeno odnést až do vzdálenosti 100 metrů. Na podzim se jeho listy zbarvují do jasných odstínů zlatožluté až tmavě červené. Javor mléč se dožívá téměř 150 let.

Nahoru

Dub letní (Quercus robur)

Křemelák, který je ve střední Evropě nejhojnějším a nejrozšířenějším dubem, vyrůstá v mohutný strom. Jedinci staří 500–800 let s kmenem o průměru až 2 metry nebývají výjimkou. Naše domácí duby však rostou velmi pomalu. Kmeny dubů jsou už po staletí drahým materiálem na stavby a výrobu nábytku, a protože dřevo zůstává trvanlivé i ve vodě, stavěly se z něj i lodě, lávky, mola a mosty.

Kde ho potkáme a v jakém prostředí roste

Dub letní roste v listnatých a smíšených lesích, převážně od nížin po pahorkatiny. Je rozšířen v hospodářských lesích a vysazován v parcích. Potřebuje světlo, vlhké, vápenaté půdy a vlhké klima. Porosty tvoří v listnatých smíšených lesích v nižších až středních polohách.

Jak strom rozpoznat a jak vypadá

Je to listnatý strom se široce rozložitou korunou a mohutnými zakřivenými větvemi, vysoký 20 až 50 m. Kůra je nejprve lesklá, stříbrně šedá, později se mění v tmavou borku s hlubokými prasklinami. Listy jsou modrozelené, s krátkými řapíky (prakticky přisedlé) a typickými laloky. Kvetou v dubnu až květnu; samčí květy jsou zelené převislé jehnědy, samičí jsou nenápadné. Na rozdíl od dubu zimního vyrůstají oválné žaludy po dvou nebo třech na dlouhých stopkách a šupinatá číška zakrývá nanejvýš třetinu plodu.

Co je na něm fascinující a k čemu slouží

Dub se může dožít 500 až 1400 let. Je klíčový pro přírodu – i po své smrti poskytuje domov hmyzu, ptákům, hlodavcům, lišejníkům a houbám. Kůra mladých stromů bohatá na třísloviny se dříve používala k činění kůží. Žaludy obsahují až 38 % škrobu a sloužily jako výživné krmivo pro dobytek i divokou zvěř (a v nouzi jako přísada do mouky na chléb).

Nahoru

Buk lesní (Fagus sylvatica)

V bukovém lese jiný strom prakticky nemá šanci – koruny starých buků jsou tak husté, že k zemi nepustí skoro žádné světlo a ostatní stromky hynou. Díky tomu byl buk po tisíciletí dominantní dřevinou střední Evropy. Tvrdé, těžké bukové dřevo s načervenalým zbarvením sloužilo dříve jako palivo, dnes se z něj vyrábí nábytek, schodiště, železniční pražce a ohýbané anatomické prvky. Dnes je považován za „matku lesa“

Kde ho potkáme a v jakém prostředí roste

Roste v listnatých lesích od nížin až do výšky přibližně 1500 m n. m., především na hlubokých vápenitých půdách. Je to stínomilný lesní strom, který tvoří čisté porosty nebo roste smíšeně s jedlí a dubem.

Jak strom rozpoznat a jak vypadá

Statný strom s kupolovitou, rozložitou korunou dorůstá výšky 10 až 45 m. Kmen a větve mají typickou hladkou stříbrošedou kůru (pouze u velmi starých stromů u paty rozpraskanou). Listy stojí na větvičce střídavě, jsou oválné, celistvé, hladké, na okrajích zvlněné. Kvetou v květnu. Plody (bukvice) jsou trojhranné lesklé nažky uzavřené v tvrdé špičaté ostnaté číšce.

Co je na něm fascinující a k čemu slouží

V bukovém lese je v horkém letním dni až o 10 stupňů chladněji než v borovém. Jeho listy bohaté na živiny zetlí na kvalitní humus. Z bukvic se dříve lisoval hodnotný potravinářský olej. Na podzim se jeho listy vybarvují do výrazných žlutých, červených až žlutohnědých tónů.

Nahoru 

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) 

Dobře známý a oblíbený strom, který často stíní venkovské návsi i zahrádky hospod, se u nás poprvé objevil teprve koncem 16. století. Turci jeho plody krmili koně a tišili jimi jejich kašel, proto se mu dodnes lidově říká kaštan koňský. Dnes se látky z kaštanů používají ve farmacii při výrobě přípravků proti zánětům, hemoroidům a cévním chorobám a lesníci jimi v zimě přikrmují zvěř.

Kde ho potkáme a v jakém prostředí roste

Pochází z jihovýchodní Evropy a západní Asie. Ve střední Evropě se pěstuje jako okrasná dřevina, často sloužící k zastínění laviček v parcích, na návsích nebo v alejích.

Jak strom rozpoznat a jak vypadá

Strom vysoký až 30 m s širokou, hustě olistěnou korunou. V zimě ho poznáte podle velkých červenohnědých lepivých pupenů. Velké dlanité listy se na podzim zbarvují dožluta a dohněda. Bílé květy nesou skvrny. Plody jsou ostnaté kulovité tobolky, které v době zralosti žloutnou, praskají a uvolňují se z nich hnědé kaštany.

Co je na něm fascinující a k čemu slouží

Jeho květy mají fascinující signalizaci pro opylovače: dokud jsou bílé květy připraveny k opylení, mají žluté skvrny ukazující čmelákům cestu k nektaru. Jakmile dojde k opylení, barva skvrn se změní na červenou a květ zastaví produkci nektaru.